Náš velký den – vol.II

První část našeho svatebního dne je v předchozím článku a konečně (po několika měsících) pokračuju. Druhou část jsem pojala spíš jako fotoreport s komentářem, protože to byla opravdu jízda!

Okolo 18. hodiny začali přicházet kamarádi a my jsme těsně před tím vyrazili na druhé focení kousek nad náš hotel, tentokrát ale zrychlenou verzi, tzn. že jsme stihli západ slunce a za půl hodinky byli zpátky.

Svatebn%C3%AD%20foto%20p%C5%99i%20z%C3%A1padu%20slunce%20v%20Lukov%C4%9B

Po našem návratu už byl přichystán jako překvapení koncert kapely Dixseal, ve které Lukáš i jeho svědek hrají. Ženich sice hrát nemusel, ale nenechal si tu příležitost ujít, saxofon mu pro jistotu přivezli s sebou. Zabrali celý fotokoutek a byla to velká show! ????

Kapela%20Dixseal%20na%20svatb%C4%9B

 

Potom následovalo (mnou) vytoužené focení pod prskavkami. Fotografové říkali, že se to klasicky dělává tak v 10 - 20 lidech, my jsme rozdali 60 prskavek :-D

Prskavky%20na%20svatb%C4%9B

 

Když jsme se vraceli zpátky dovnitř, tak spustilo další překvapení - ohňostroj a ne zrovna malý! Myslím, že o nás věděla nejen celá dědina, ale i všichni okolo.

Svatebn%C3%AD%20oh%C5%88ostroj

 

Největším překvapením večera pro mě ale byla prezentace fotek, kterou měla ségra (svědkyně) nachystat z fotek, které jsem jí naposílala. Místo toho ale zorganizovala přísně utajenou akci - obepsala asi 25 našich nejlepších kamarádů a nejbližší rodinu a každý z nich nám natočil krátký spot se vzkazy do života - beze slov. Vše měli napsané na papírech, které odkládali (jako v Lásce nebeské, když Andrew Lincoln vyjadřoval lásku Keiře Knightley). Ségra to potom všechno dala dohromady, přidala hudbu a udělala z toho nádherné video, u kterého jsme se všichni opravdu hodně dojali. :-) Bylo to opravdu krásné a ještě teď, když se na to video dívám, mi to vhání slzy do očí. Příspěvek natočila i moje americká nejlepší kamarádka, která na svarbu bohužel nemohla přijet, nebo i moje druhá americká "rodina", u které jsem na střední strávila rok svého života. 

Snímek obrazovky 2019-05-08 v 18.37.58kl2018-1021

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Potom jsme ještě v průběhu večera hráli klasickou hru se zvedáním bot a ještě někdy po půlnoci byla dražba našich věcí z mládí. Svědci a maminky dali dohromady například první flétnu, dětské pyžamo, oblíbený hrníček, jedny z prvních mnou vyrobených náušnic, naši vytisknutou fotku, atd... Mohli jsme tam přidat i podvazek, ale na ten se při té zábavě zapomnělo. :-D Mezi tím vším jsme tančili a "pařili" o stošest, ale to je asi všem jasné! :-)

V dalším článku bych mohla ukázat, co jsme dávali jako dárky rodičům a svědkům a taky slíbené tipy na "dodavatele" jednotlivých služeb, se kterými jsme byli moc spokojení, např. místo svatby, hudba, květiny, .... Je to něco, co řeší každá budoucí nevěsta (co si budeme povídat, většinu věcí chce mít nevěsta podle své vysněné představy) a každá dobrá zkušenost se hodí.

Kája